Norsko 2016

Specifika ošetřovatelské a nutriční péče v severské zemi očima stážistů střední zdravotnické školy

Devět žáků Střední zdravotnické školy v Praze 10 oborů Zdravotnický asistent a Ošetřovatel se zúčastnilo v červnu 2016 odborné stáže v norském přímořském městečku Forde. Délka pobytu byla sedmnáct dní. Tento odborný pobyt se uskutečnil za finanční podpory Evropské unie v rámci mezinárodního programu Erasmus +.

Po několikahodinovém letu z Prahy přes Amsterdam a Oslo jsme doletěli do Forde, naší cílové destinace. Norsko nás přivítalo nezvykle slunečným počasím, které překvapilo nejen nás, ale i Nory. Patrně jsme si toto počasí přivezli z České republiky, protože nás neopustilo po celou dobu pobytu.

V úvodním dni stáže jsme byli oficiálně uvítáni na radnici ve Forde Borge Lillehaugem, našim projektovým partnerem, který nás seznámil s programem celého odborného pobytu. Poté se stážisté prošli svá budoucí pracoviště, a to domovy seniorů ve Forde a Sande. V kompetenci domova seniorů ve Forde je také zajišťování domácí péče, do které byla rovněž přiřazena dvojice studentů. Ta se svojí mentorkou navštěvovala domácnosti jejich klientů ve Forde a okolí. Na výše zmíněných pracovištích se žáci setkali s mentory a seznámili se s pravidly bezpečnosti práce na daném oddělení. Samozřejmostí bylo ochranné oblečení, které poskytoval domov seniorů: každý den čisté pro všechny zaměstnance. Mohli si vybrat z různých barev i velikostí.

Následující pracovní den stážisté absolvovali odborné semináře a přednášky, které se uskutečnily v nemocnici ve Forde.

První odborná přenáška byla věnována hygieně a dezinfekci rukou. Žáci byli krátce seznámeni s jejími základními pravidly. Pracovní postup při dezinfekci rukou je totožný se systémem, který se používá v České republice. Jedinou výjimkou je používání dezinfekčního roztoku nebo gelu až k loktům. Důvodem je ochrana personálu i klientů proti přenosu kožních infekčních onemocnění, a to zejména před MRSA. Na ochranu před tímto onemocněním je kladen velký důraz. Všichni naši žáci museli být před odletem do Norska testováni na MRSA. Pracovat ve zdravotnickém zařízení v Norsku může pouze zaměstnanec, který je MRSA negativní. Následoval praktický nácvik dezinfekce rukou a kontrola rukou pod speciální lampou, pod jejímiž paprsky zůstala místa neošetřená dezinfekčním prostředkem tmavá.

Dalším bodem programu byla prohlídka oddělení urgentního příjmu se zaměřením na traumatologii. Specifikem je rozdělení jednotlivých urgentních příjmů podle oborů, jako například zmíněná traumatologie, gynekologie a porodnictví, srdečně cévní onemocnění atd. Podle druhu zranění nebo onemocnění zajišťuje záchranná služba transport pacientů do jednotlivých nemocničních zařízení v oblasti Sogne og Fjordane. Již při prvním kontaktu se záchrannou službou jsou pacienti rozděleni na čtyři skupiny dle priorit. První skupinu tvoří pacienti, kteří jsou označeni červeně, jejich ošetření je z vitální indikace a vyžaduje neodkladné řešení. Druhou skupinou jsou pacienti označeni oranžovou barvou a ošetření musí být provedeno do 10 minut. Třetí skupina je označena žlutou barvou, ta je ošetřena do 60 minut. Poslední čtvrtou skupinou jsou pacienti, u kterých nehrozí nebezpečí z prodlení, ti jsou označeni barvou zelenou.

Patně nejatraktivnější v tomto programu byla návštěva záchranného střediska s leteckou záchrannou službou a sanitními vozy. V Norsku funguje podobný záchranný integrovaný systém jako u nás, v něm je propojeno fungování záchranné služby (113), policie (112) a hasičů (110). Jednotné číslo pro tísňové volání je 113. Po krátké přednášce o záchranném integrovaném systému v Norsku následovala prohlídka dispečinku záchranné služby, operující v oblasti Sogne og Fjordane. Pro velké vzdálenosti mezi jednotlivými místy je v Norsku výrazně větší pokrytí celé oblasti vrtulníky. Všechny vrtulníky mají zařízení pro noční vidění, a proto jsou schopné vzlétnout k pacientovi i v noci. Kapacita malého vrtulníku je jeden pacient a velký je určen pro čtyři. Posádka je složena z pilota ve vojenské službě, lékaře anesteziologa a zdravotní sestry. Posádku letadel tvoří pouze muži. Zasahují zejména při dopravních nehodách a dále u úrazů na vodě a v horách. Součástí vybavení vrtulníku je kromě základních a speciálních lékařských přístrojů i horolezecká výbava. Měli jsme to štěstí, že jsme viděli přistání i odlet vrtulníku a krátce pohovořili s jeho pilotem. Také jsme si prohlédli vybavení sanitního vozu, což trvalo jen chvíli, protože posádka byla povolána k autonehodě.

Tento den, nabitý událostmi, skončil seminářem o dentální hygieně. Tohoto úkolu se zhostila sestra specialistka na dentální hygienu, která po teoretickém úvodu zařadila i praktické ukázky. Žáci byli poučeni, jak provádět správnou dentální hygienickou péči u pacientů s částečnou i úplnou imobilitou. Následovala speciální péče o dutinu ústní u pacientů v terminálním stadiu a u lidí v bezvědomí. Novinkou pro nás byl speciální zubní zdvojený kartáček určený k péči o stoličky a zubní náhrady. Žáci měli možnost si na sobě vyzkoušet péči o dutinu ústní ve dvojicích, pod vedením této lektorky.

V následujících pracovních dnech probíhala odborná praxe v domovech seniorů pod odborným vedením norských mentorů. Pracovní doba pro žáky byla od 8.00 do 14.00 hodin. Jak již bylo uvedeno, žáci v průběhu konání odborné praxe vykonávali ošetřovatelskou péči i u klientů domácí péče.

První dny byly pro žáky náročné, a to zejména kvůli jazykové bariéře. Tento ostych byl však záhy překonán díky laskavému a vstřícnému přístupu mentorů i ostatních zaměstnanců. Na studenty udělal největší dojem osobní přístup ošetřovatelského personálu ke klientům. Nejvíce je překvapilo, jak často používá personál v těchto zařízeních fyzický kontakt: pohlazení, objetí nebo podržení ruky. Úsměv je samozřejmostí.

Velký důraz je kladen na dezinfekci rukou, a to při každém kontaktu s klientem, dále před příchodem do pokoje klienta i po odchodu z něj. Překvapením pro žáky byla absence používání ochranných rukavic při provádění hygienické péče. Tato se nezvykle pro nás provádí na toaletě. Žáci ocenili množství pomůcek usnadňujících manipulaci s klientem, a to zejména elevátory, které jsou nejen na každém pokoji v domově seniorů, ale i v domácí péči u klientů. Další překvapení vyvolaly stravovací návyky klientů. Kombinace sladkých palačinek s anglickou slaninou či rybí pudink je pro naše trávení velmi nezvyklá.

Žáci na příslušných odděleních prováděli základní ošetřovatelskou péči. Upravovali lůžko s pacientem i bez něj, prováděli hygienickou péči na lůžku i mimo ně. Dále pečovali o dutinu ústní, vlasy a kůži. Pomáhali s jídlem a krmením klienta. Prováděli i speciální ošetřovatelskou péči v rámci svých kompetencí. Asistovali u převazů ran, prováděli odběry kapilární krve –glykémii a aplikovali inzulín.

Každý den po odborné praxi následovalo setkání stážistů s doprovázejícími učiteli. Při této příležitosti se vždy podělili s pedagogy i spolužáky o nové zkušenosti a postřehy z celého pracovního dne. Také konzultovali problematické oblasti a terminologii v anglickém jazyce.

Dvojici žáků a jedné trojici byla přidělena témata ke zpracování formou prezentace.

Žáci zpracovali tato témata.

1. Prevence a péče o dekubity a opruzeniny v domově seniorů v Sande.
2. Pomůcky zajišťující bezpečnost klienta v domově seniorů a v domácí péči v lůžku i mimo lůžko.
3. Specifika podávání stravy, úpravy stravy a kultura stolování v domově seniorů ve Forde.
4. Specifika hygienické péče u klientů s deficitem sebepéče v domově seniorů a v domácí péči.

Své prezentace žáci přednesli na závěrečném evaluačním semináři, který se uskutečnil poslední den pobytu. Prezentace probíhaly v anglickém jazyce před našimi projektovými partnery, odborníky z praxe a doprovázejícími učiteli.

Odborná stáž v Norsku byla pro žáky velkým přínosem. Na základě tohoto pobytu poznali fungování systému zdravotní a domácí péče v Norsku a mohli srovnávat s poskytováním péče v České republice. Nezapomenutelnou zkušeností byl pro stážisty laskavý a empatický přístup zdravotníků jak ke klientům, tak i k nim samotným. Významným prvkem této odborné stáže bylo zkvalitnění jazykových kompetencí studentů, a to jak v běžné komunikaci, tak i v ošetřovatelské angličtině.

Nedílnou součástí tohoto projektu byla prezentace zpracovaných témat na Střední zdravotnické škole na předmětové komisi ošetřovatelství před odbornými vyučujícími a vedením školy. Po skončení této stáže obdrželi žáci Europass Mobility, kterým se potvrdily jejich získané zkušenosti i celý odborný pobyt.

Mgr. Hana Šebková